logo webu
Hromosvody | Vyhřivání okapů | Vyškové práce | Fakta | Prevence | Naše práce | Napište nám | Kontakt

 

Hromosvod, bleskosvod

zařízení k ochraně budov, objektů a živých bytostí v nich před nebezpečnými účinky blesku; vytváří umělou vodivou cestu k přijetí a svedení bleskového výboje do země.

 

Bleskosvod Franklinova typu

Nejrozšířenější způsob ochrany před přímým úderem blesku spočívá zjednodušeně ve vytvoření vodivé překážky, která znemožní průnik bleskového výboje k chráněnému objektu a svede převážnou část energie blesku do zemnici soustavy. Podle doporučeni EN 61024-1 je možné použít elektrogeometrický model pro vyšetřeni ochranného prostoru. Tento model spolu se stanovením ochranné hladiny, do které objekt spadá, pomáhá zajistit maximální spolehlivost a určuje charakteristické vlastnosti jímací soustavy, jako jsou rozměry ok mříže, vzdálenosti svodů, ochranné úhly tyčových jímačů atd.
Takto navržený hromosvod musí být zhotoven z materiálů, které dobře odolávají korozívním vlivům okolního prostředí. V České republice je nejrozšířenějším materiálem žárově pozinkovaná ocel. Bohužel její životnost se díky znečištění ovzduší o dalším nepříznivým vlivům neustále zkracuje. Z toho důvodu i životnost soustavy hromosvodu z pozinkovaných prvků klesá.
Proto zavádíme na náš trh i jiné, méně tradiční materiály. Jsou jimi zejména nerez ocel, hliník a jeho slitiny, odolné plastické hmoty i dobře známá měď. Je pravda, že pořizovací cena hromosvodu zhotoveného z těchto materiálů je o něco vyšší než u pozinkované oceli, ale tato nevýhodo je bezesporu vyvážena téměř bezúdržbovým provozem a několikanásobnou životností. Mimo jiné použití trvanlivých materiálů zabrání nepřímo i následným škodám (poškození střešního pláště apod.), které vznikají při výměnách zkorodovaných částí pozinkovaných hromosvodů a jejich nátěrech v rámci údržby. Kromě vyšší životností přináší použití námi dodávaných materiálů i výraz­nou úsporu času potřebného na montáž o spolu s dokonalým řešením kotvicích technik i minimální zatížení chráněné stavby, ať již po mechanické čí estetické stránce.

 

Aktivní bleskosvod

Na našem trhu se v současné době objevují nové typy hromosvodové ochrany, jedná se o moderní vysoce progresivní aktivní hromosvody.
Toto zařízení má ve své nadzemní konstrukční části (obvykle v jímacím prvku) umístěno vysoce pulsující zařízení obsahující elektronickou část. Tato elektronická část u všech dovážených hromosvodů je schopná samostatné činnosti bez připojení na zdroj elektrické energie.
Před bouřkovou činností, kdy se mění elektrické pole mezi mraky a zemí, vysílá aktivní hromosvod pulsující signál v přesně určené a řízené frekvenci a amplitudě. Tímto paprskem vytváří ionizační kanál pro snadnější svedení bleskového výboje. Aktivní paprsek tedy blesk nepřitahuje, pouze usměrňuje ty, které uhodí v jeho aktivní sféře. Toto usměrnění výboje proběhne pouze v případě, když se blesk přiblíží k aktivnímu hromosvodu do určité vzdálenosti. Svoji energii aktivní hromosvod vyvozuje z okolí elektrického pole, existujícího v době bouřky.
Čas dosažený v porovnání s použitím klasického Frenklinova bleskosvodu při stejných podmínkách se nazývá zisk iniciačního času (delta t). Další důležitou hodnotou je tzv. iniciační vzdálenost - zjednodušeně řečeno vzdálenost ionizačního paprsku (delta L), tato hodnota je dána výkonem elektronické části v použitém aktivním hromosvodu.
Ochranný poloměr aktivních hromosvodů se počítá podle typu použitého aktivního hromosvodu a to podle slovenské normy nebo francouzské normy NFC 17–102 nebo španělské normy UNE 21-186. V uvedených normách jsou rovněž bližší kritéria pro stanovení návrhu aktivní hromosvodové ochrany jako jsou např. okolí budovy, konstrukce budovy, obsah stavby, obyvatelnost stavby, následky zásahu bleskem apod.

 

Hromosvod má tři části

 

a) jímací zařízení, zachycující blesk (vodiče, tyče, mříže)
b) svody, které tvoří vodivé spojení od jímacího zařízení k uzemnění, přičemž každý svod má být připojen k vlastnímu zemniči
c) uzemnění, zajišťující svod blesku (výboje) do země; je tvořeno zemniči různého tvaru (tyče, desky, pásky), které jsou zapuštěny v zemi

 

Blesk, elektrický výboj mezi centry kladného a záporného náboje jednoho nebo více oblaků, mezi oblakem a zemí nebo řidčeji mezi oblakem a stratosférou. Po proběhnutí prvotního elektrického výboje, tzv. vůdce blesku (leader), se vytvoří viditelný kanál tvořený rozžhaveným a ionizovaným vzduchem. Z elektrických účinků blesku vyplývají účinky světelné, tepelné, akustické (hřmění, hrom), mechanické a chemické. Podle vzhledu se rozlišuje blesk čárový, vyskytující se nejčastěji mezi oblakem a zemí, jehož viditelný kanál není rozvětven; blesk perlový (čočkový) s pravidelně přerušovaným viditelným kanálem; blesk plošný, pozorovaný zejm. při blýskavicích, kdy je vidět pouze jako ozářený oblak; blesk rozvětvený, s často bohatým větvením kanálu, který se rozpadá až na několik desítek dílčích úderů; blesk stuhový, řídce se vyskytující vzhled blesku s velkou šířkou viditelného kanálu. Zvláštním úkazem je kulový blesk, obvykle popisovaný jako koule o průměru několik centimetrů až několik decimetrů, světélkující nebo zářící v různých barvách, která sestupuje z oblaku dolů nebo volně pluje vzduchem a často vniká do objektů. Při dopadu do vody je patrný silný výpar, při dotyku působí popáleniny, někdy zaniká tiše, jindy s praskotem nebo explozí. Vznik kulového blesku vysvětluje řada teorií, z nichž však dosud žádná není obecně přijímána. Nejčastěji se předpokládá, že jde o určitou formu existence plazmy v atmosféře.


www.bleskosvody.com